Archive for the ‘O čemkoli’ Category

16
Led

Úsměv – dar k nezaplacení



Asi každý se rád směje. Nevím, jestli se dá humor vypěstovat, ale spíš ho buď máte, nebo nemáte. A já tímto vzdávám hold všem, kteří umí rozesmát druhé. To je prostě dar k nezaplacení. Nemluvím teď právě o typických bavičích, kteří jsou všude středem pozornosti, ani o ironických glosátorech, kteří každou situaci vtipně dementují. Baví mě ti nenápadní, kteří nečekají na potlesk a možná si ani vtipní nepřipadají. Jen tak prostě sem tam něco utrousí a vám to zkrátka spraví den.

Na jednoho takového jsem narazila včera. Read the rest of this entry »

 
14
Dub

Energetičtí hoši versus energetické baby

Jistě je znáte, zvoní u dveří a chtějí vidět vaše vyúčtování elektřiny. Slibují slevu. Tento měsíc jsem měla „štěstí“ hned na troje snaživce ušetřit naší domácnosti nějakou tu kábli. První to vzdal po té, co jsem nemohla najít smlouvu. Ani nevím, od jaké byl firmy. Ale tuhle tu zazvonili dva mladíci. Byli vyfešákovaní jak do tanečních a voněli na 5 metrů. Hoši se ptali, jestli mám doma rodiče, což jim hned v úvodu připsalo body. Read the rest of this entry »

 
5
Bře

Můj Golem – papiňák

Read the rest of this entry »

 
16
Úno

Host do domu…



Read the rest of this entry »

 
10
Říj

à propos sebevědomí

Další můj článek tentokrát na téma „stres, strach, stud versus sebevědomí, sebeúcta, sebehodnocení“ naleznete na stránkách little modernist

Ale po zhlédnutí tohoto videa mám chuť napsat jen: Vykašli se na všecko a raduj se!!!

 
14
Říj

Kličkujeme mezi TÍM

Každý, kdo se kdy se mnou procházel po Letné, byl svědkem mých plamenných výkřiků na adresu pejskařů, kteří po svých miláčcích neuklízí. Je to hnus. Při každé procházce kážu dětem: „Koukejte se pořád na zem, ať do něčeho nešlápnete.“ Když jsme letos v lednu nakládali věci a nasedali do auta při odjezdu na hory, podařilo se čtyřem z nás pěti nevyhnout se „nášlapné mině“, jak to vtipně okomentovali autoři právě probíhající antivýkalové kampaně na Praze 7. Read the rest of this entry »

 
30
Říj

Hřbitovní záhada v předvečer helloweenský

Dnes se mi stala zvláštní věc. Teda zvláštní pro mne, pro osobu, která někde žije spousty let a pak okolnostmi zjistí, že svou čtvrť vlastně vůbec nezná. Cestou ze školky jen pár bloků od našeho domu jsem objevila hřbitov, o jehož existenci jsem neměla ani ponětí. Připadala jsem si jako v nějakém pohádkovém filmu ze staré Anglie. Kluk vyjde za roh do ulice, kterou šel už nejmíň stokrát, kráčí podél vysoké zdi a náhle v ní spatří dveře, o nichž by přísahal, že tu dříve nebyly, a ony ho dovedou do nějakého jiného světa, čtvrté, páté nebo kolikáté dimenze.
Read the rest of this entry »

 
14
Zář

Svému jménu čest

Baví mne, když se setkám s někým, kdo se jmenuje podobně jako profese, kterou vykonává. Výborně se to pamatuje.

Moc dobře si vede hokejový útočník Jan Bulis, který sem tam vyhraje buly, pochvalu si zaslouží také gynekolog z porodnice v Podolí, který se stará o těhotné, s příznačným jménem MUDr. Buben Read the rest of this entry »</texy>

 
11
Zář

Něco nechutného

V sobotu jsem po dlouhé době viděla zprávy na TV NOVA. Samozřejmě jsem byla zdrcena :-) boreliózou Karla Poborského, ovšem daleko víc mnou otřásla reportáž o bouřlivé aféře, jež vyvolala kampaň Prahy 6 zaměřená proti psím výkalům. Read the rest of this entry »</texy>

 
6
Zář

Bezďa

Dnes jsem v parku potkala zvláštního člověka. Už zdálky připomínal jednoho z těch majitelů mnoha pomačkaných igelitek, jež se často zdržují kolem kontejnerů a nevábně páchnou. Read the rest of this entry »