www.radush.com

_____________­________________________* * * * * * * *

Co se nevešlo, nebo spíš, co se mázlo

_____________­________________________* * * * * * * *

Pár žbleptů 4

Ta naše dvojčata ne a ne začít normálně mluvit. Mám desítky zápisků z minulého léta, kdy se mi to šišlání ještě zdálo roztomilé. Teď už je to spíš trapas. Něco jako v té Holzmannově příhodě o huhulákovi a šikovném vnoučkovi, o němž se v zápětí dozvíme, že je mu 14. Ti naši zase sněhulákovi říkají „čulák“, což na veřejnosti často někoho vyděsí. Včera Diance došlo, že to slovo má být přecejen delší, a dospěla k novému tvaru – čučulák, což není o moc lepší. Dvojčata zásadně nepoužívají předložky a zbytečná jim mnohny připadá i první slabika slova. „Deme kolky“ (jdeme do školky), „ci keslit čítačem“ (chci si kreslit na počítači", „ody“ (jahody), „babika udka“ (babička Zuzka), „emám akolu“ (nemám bačkoru). Tobík, zdá se, vyslovuje o něco lépe, snaží se i o R a Ř, ale jinak jsou na tom dost podobně. Ale při prohlídce knížek žasneme, kolik slov už znají (hlavně Dianka), jen je zkrátka komolí. Například auta, viz níže.

_____________­________________________* * * * * * * *

Dvojčata tu mluvu prostě flákají, ale navzdory tomu jsou už od počátku velice kreativní ve vytváření slov vlastních. Například Tobík přišel s novým, pro nás absolutně nepochopitelným, výrazem „čuminat“. Používá ho dost často a na kde co, například i na hodiny na zdi, či obrázek na svém tričku, a tak jsme s Jirkou usoudili, že jde zřejmě o „podívej“ alias „čum na to“. Ale bez záruky. Dianka zase vytváří slova podle jejich funkce. V deníčku z léta nacházím výrazy jako: „hačání“=židle, „pojď ty hafu“=pejsku, „já tady haču“=sedím. Tobík zase nepochopitelně říkal ponožkám celé léto „kolo“, když si plácal na holá stehna a volal „i dolu“ znamenalo to, že chce obléct tepláčky, výraz „ne dolu“ zase znamenal nahoru. Teď už jsou přecejen o něco dál. A tak snad i z nich začnou lézt brzy nějaká moudra, abych mohla v hláškách pokračovat. Tady je pár posledních zápisků.

_____________­________________________* * * * * * * *

Sophiina volba

„Jé, to je bezva, mami,“ přišla za mnou Johanka se zářivým entuziasmem, „my se máme rádi podle velikosti!“ Koukala jsem na ni nechápavě, tak vysvětlila s týmž nadšením.
„No táta má rád tebe, ty máš ráda mě, já mám ráda Dídu…,“ zarazila se
„teda Tobíka…“ chvíle zaváhání
„…voba mám ráda a voni se maj rádi, to je skvělý ne?“ A já na to říkám – no není to skvělý?
29.8.2009

_____________­________________________* * * * * * * *

Zase jedna nočníková

Dianka se po zdlouhavém vysedávání na nočníku zvedla a já zaznamenala na dně dva maličké hrášky. „To je všechno?“ optala jsem se. „Ja kakam bubliny,“ ona na to našeně.
22.1.2009

_____________­________________________* * * * * * * *

Dianka si hrála s plyšovým krtečkem a polonahým Kenem od Barbie. Každého držela v jedné ruce a vedla následující konverzaci:

Krtek přísně: „Budeš hodná?“
Ken dole bez: „Ne, já žlobim!“
24.10.2009

_____________­________________________* * * * * * * *

Johanka: „Mami, do tý školy půjde taky Nela.“
„To je fajn, to tam budeš mít kamarádku. A rozumíte si s Nelou?“ ptala jsem se starostlivě.
„Rozumíme,“ ona na to samozřejmě a nechápajíc, proč se tak hloupě ptám, „vždyť mluvíme obě česky.“
26.11.2009

_____________­________________________* * * * * * * *

Švédský vulgarismus

Při poznávání aut cestou ze školky se Johanka nad jedním zarazila a pravila: „Volvo? To asi vymysleli, aby to nebylo moc sprostý, viď.“
26.11.2009

_____________­________________________* * * * * * * *

Odmlouvání

Tatínek důrazně: „Běžte pryč, tady se pletete!“
Dianka vzdorně: „Nepletetem!“
16.1.2010

_____________­________________________* * * * * * * *

Koukni na květen.

Další měsíce: Titulka, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11

Starší kalendáře 2006–9 viz galerie