28
Úno

Pár žbleptů 3

2009.09.03 chata JD v okne 12
T2
IMG_7760

_____________­_______________________ * _ * _ * _ * _ * 

Pár žbleptů 3
_____________­_______________________ * _ * _ * _ * _ * 

Tři ospalci

Johanka je přesvědčená, že jí vidíme do hlavy. Proč se nad tím rozčilovat. Má to po mně. Já taky vždycky o něčem přemýšlím a pak zcela bez úvodu vypálím otázku plnou výrazů jako ten, ta, ono, tamto, a nikdo netuší, o čem to proboha mluvím. Ale já už jsem velká a tak obvykle nechápajícímu ihned podám vysvětlení. Johanka nikoli. Neobtěžuje se ani s tím, že by svou větu nějak přestavěla, či doplnila. Opakuje stále tentýž nesmysl jen víc a víc nahlas a je čím dál rozčílenější, jak je druhá strana natvrdlá. Tuhle v noci (2:15) byla čůrat. Po návratu vytrhla tátu ze spánku slovy: „Tati, jak to, že to tady není?“ „Co?“ zaznělo vykuleně. „No to, co by tady mělo bejt, ale není tu?“ objasnila. „Já nevím, co myslíš, Johanko“, snažil se říct tatínek trpělivě. Johanka už ale ztrácela s tím nekňubou nervy a tak málem křičela, když opakovala: „NO TO, CO BY TADY MĚLO BEJT, ALE NENÍ TU!!!“ „Já ti nerozumím,“ zvýšil hlas už i tatínek, ale dočkal se zase jen téže věty. Dali si to ještě dvakrát, což jen podpořilo vzájemné rozčilení. „Povíme si to ráno,“ zachránil nakonec tatínek situaci. Johanka se vděčně odebrala na lůžko a okamžitě zabrala. My nikoli. Vejrali jsme do stropu a dumali. Už nikdy jsme se nedozvěděli, co by tady mělo bejt a není tu.
10.5.2009 _____________­_______________________ * _ * _ * _ * _ * 

Strašidlo

„Mami, bojíš se hypotéky?“ zeptala se mě Johanka z čista jasna v koupelně.
„No bojím,“ odpověděla jsem uvážlivě, „abychom měli na splátky.“
„A proč se jí bojíš?“ zeptala jako vždycky, přestože vysvětlení už dostala.
„Johanko, a ty víš, co je to hypotéka?“ odpověděla jsem otázkou.
„Vím,“ ona na to sebejistě, „to je takovej divnej pán, kterej nic nedělá.“
Podařilo se mi nevyprsknout, když mi svitlo, a celkem neutrálně Johance vysvětlit, co to ta hypotéka je. Ale na tomto místě bych chtěla vzkázat Komerčce, že jejich reklamy przní dětem všeobecný rozhled. Vůbec bych se nedivila, kdyby nějaké dítko ve škole napsalo: Známá strašidla: hejkal, meluzína, upír, hypotéka, bílá paní…
11.9.2009

_____________­_______________________ * _ * _ * _ * _ * 

Dva do půlkruhu

Johanka si hrála na školku. Tuhle si sedla k piánu, dala dvojčatům chrastítka a pronesla důležitě: „Tak děti, teď budeme zpívat. Udělejte půlkruh…“
20.9.2009

_____________­_______________________ * _ * _ * _ * _ * 

Hádanka:

Hádejte podle naší konverzace, jaký jsme s Johankou sledovaly film.

„Mami, a jakej oheň, ono tam bude hořet?
„Ne, to jí jen říkal, že má v sobě oheň, jako že je živelná.“
„Ale vždyť říkal, že jí to zabije.“
„Ne, to jako myslel, že bude tak smutná, že z toho umře.“…
„Mami, a proč říká, že letí?“
„Mami, a oni se jako zamilujou, když se líbaj?“
„Mami, a on jí maluje takhle úplně, jak ona vypadá, viď, on to tak umí úplně dobře, jako v tý knížce ty dinosaury. A to je ten stejnej pán?“ (vysvětluji, že jsme předtím prohlíželi historickou publikaci o dinosaurech s nádhernými ilustracemi Zdeňka Buriana. Ale ten v tom opravdu nehrál)
„Mami a kdy už doplujou do tý Ameriky?“
„Oni tam nedoplujou, víš, ta loď se potopí. Tak, Johanko, teď už to přepnem, teď už to bude jenom smutný.“
„Ale já to chci vidět až do konce.“
V TV: „Křách.“
„Co to bylo, to byl led?“
„Ledovec.“
„Mami, a proč si hrajou s tím ledem?“
„Protože jsou pitomí, ještě nevědí, že všichni umřou.

_____________­_______________________ * _ * _ * _ * _ * 

Jdi na Pár žbleptů 4

 

Do you dare to leave a reply ?

You must be logged in to post a comment.