Pro
Šťastný blog
Milí přátelé, objevila jsem skvělý blog novinářky Barbory Šťastné, která vtipné příspěvky doslova chrlí. Vřele doporučuju. http://stastnyblog.wordpress.com/
pro pobavení, ze života a o naší rodince
Milí přátelé, objevila jsem skvělý blog novinářky Barbory Šťastné, která vtipné příspěvky doslova chrlí. Vřele doporučuju. http://stastnyblog.wordpress.com/
Bílo, všude bílo, na vozovkách šedo a při patnících už i žluto a hnědo. Ó jak krásná je Praha pouhý první zasněžený den. Je mi to líto. Tolik sezón jsme měli Prahu jenom na blátě a ta loňská a letošní by mohla být tak kouzelná pod sněhovými polštářky, nebýt té špíny. Ach promiňte, k vánočnímu kalendáři by se hodilo něco romantického. Hm.............................................................................?
Tak snad jen přání. Nezjevme se z těch Vánoc. Nenechme, si zmrznout úsměv a nadělme sami sobě pod větev trochu klidu a obyčejné radosti.
Když se pejsek ráno probudil a vysoukal se z kočárku, v němž včera
cestou od doktora usnul, kolem něho to vypadalo docela jinak. Kočička už od
svítání na nohou přestavěla různé kusy nábytku, které se jim mohou
hodit, nepotřebné naházela na hromadu u výtahu, utřela prach a teď
právě zametala kusem kožešinového límce omotaného kolem nějaké laťky.
Koule si to dílo prohlížel, pozvedl obočí nad krajkovou dečkou na kulatém
stolku, nad záclonkou ze svatebního závoje, která teď visela v okně, až
se zarazil u hromady věcí, které podle kočičky v žádném případě
nebudou potřebovat.
Máte rádi podzim? Já vůbec. Mám ho už od dětství spojený s protivným faktem, že se musí do školy, že je šedivo, studeno a vlezlo, a že s každým dnem přijde ještě větší kosa. Nové kozačky a pěkný kabát by mi náladu jistě spravily, ale hloubka v kapse jest propastná, a tak se jen kochám krásným šatem, jež si opatřily stromy. Ale tady ve městě nejsme pořád v parku. Většinou hledíme na zamračené ulice a špinavá, smradlavá auta. A tak jsem prchla z Prahy. Celý minulý týden jsem strávila s dětmi a babičkou na chatě. To vám je úplně jiný podzim!
Byla to nádhera, ty barvy a vzduch. K tomu jsme měli to štěstí, že
sluníčko nás navštěvovalo každý den. Babička připravovala zahradu na
zimu a my jsme pomáhali. Je to krása, chodit spát s fyzickou únavou, nikoli
psychickou. My měšťáci bychom si měli takový makací pobyt na venkově
ordinovat nejméně jednou do roka. Tam, v teplákách a starém svetru, jsem
si nezasteskla po nových kozačkách ani jednou. ![]()
Přeju nám, ať nás chmury nedostanou. Odpočiňme si, stejně jako ta oholená příroda, než nás pohltí vánoční můra.
pa
Radush
Předchozí měsíce: Titulka, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
Starší kalendáře 2006–9 viz galerie
Další můj článek tentokrát na téma „stres, strach, stud versus sebevědomí, sebeúcta, sebehodnocení“ naleznete na stránkách little modernist
Ale po zhlédnutí tohoto videa mám chuť napsat jen: Vykašli se na všecko a raduj se!!!
Jak se staví perníková chaloupka, jak se rodí ježibaba? Dočtete se na stránkách little_modernist, moje články zde.
Babí léto bylo krátké, přivítejme podzim v kojeneckém věku. Zlehka nám přituhuje, listí ztrácí zelenou a rýmu už má snad úplně každý včetně lékařů na ORL (mám přehled). Všem vám, kteří máte nevysvětlitelnou depresi, vztek na okolí a špatný pocit z vlastní existence, chci vzkázat: Nechte lano na půdě, kdyby se všichni oběsili, nemá nás kdo sundat. Nebojte, to přejde. Za a) je hnusně, za b) máme rok železného tygra (říkala Káča), což je megaprůšvih a za c) …určitě se najde ještě něco za c) jen mě teď nic nenapadá. Postěžujte si, poplačte si, vykřičte to světlíku, uleví se vám. Tak a za měsíc zase čau.
Teta Radana (zvaná Radi, ta co ráda radí)
Předchozí měsíce: Titulka, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9
Starší kalendáře 2006–9 viz galerie
Veliký to měsíc! V těchto dnech odvedeme nejstarší dítko poprvé do
školy, já oslavím polovinu toho, čeho se hodlám dožít, a společně
s rodinou spácháme kolaudaci našeho druhého doBytečku. Tak nějak
optimisticky věřím, že můj pětatřicátý rok bude hodně úspěšný, co
se týče práce. Tak mi držte palce, zatím žádnou nemám
Přeju krásné, snad ještě znovu hřejivé ZÁŘÍ.
Ostatní měsíce: Titulka, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11
Skoč na říjen
Starší kalendáře 2006–9 viz galerie
Zbývá posledních pár týdnů léta a já bych vám všem chtěla popřát,
ať si je vesele a bezstarostně užijete. Jenže nadšený úsměv mrzne při
pohledu na TV, dokumentující UŽ ZASE, jakých výtržností se u nás
dopouští splašená voda. Tohoto opakovaně stíhaného delikventa se stále
jaksi nedaří držet v březích zákona. A co hůř, předpověď hlásí,
že se k němu zřejmě připojí další komplicové. Tak to nějak
přežijte, mějte se podle možností co nejlépe, a nejste-li zrovna na koni,
buďte aspoň V SUCHU!
Skoč na září
Ostatní měsíce: Titulka, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11
Starší kalendáře 2006–9 viz galerie
Tak nevím, jestli mám mít radost, nebo spíš plakat. Kdybych aspoň nestrávila tolik dní přemýšlením a vybíráním jmen tak, abych dětem ty radosti spravedlivě rozdělila do celého roku. Kolik jen jsme zavrhli říjnových a listopadových jmen. Když jsem se dozvěděla, že Tobiáš bude konečně v kalendáři, zaradovala jsem se a doufala, že datum bude příznivější, než to dosavadní, které slavíme měsíc před jeho na rozeninami. Nebude. Smrsklo se to na 14 dní. Ach jo. 2011 Nu což. Holt si chlapec těch 10 měsíců na dárek počká.
Léto je v plném květu a já doma léčím angínu. Hned dva důvody, proč
se strašně potit. A tak navzdory bolestem kloubů jsem vypotila i kalendář
na červenec, protože máme už čtrnáctého a já na to úplně zapomněla.
A zrovna tuhle stránku mám ráda. Nic k tomu tentokrát nepřidám. To je
nad moje síly. Cítím se jak ti chudáci na Tour de France, kterým počasí
letos tak „přeje“. Tak přeju krásné léto bez bacilů a brzy zase se
srpnem ahoj.
Skoč na srpen
Ostatní měsíce: Titulka, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11
Starší kalendáře 2006–9 viz galerie
Školní rok 2009–2010 je prvním rokem, kdy chodí do školky Tobík
s Diankou a zároveň posledním pro Johanku. A tak se jukněte na jejich
letošní školkové fotografie a také na tu první Johančinu z roku
2007. Ta se teda změnila! (Je to ta, co nemává a pak ta culíkatá
v tyrkys.triku.) Dvojčata se letos fotila 2×. Jednou při maškarním – to
šla za Číňánky, podruhé v civilu (v prostřední řadě tyrkysová a
modrej). A na závěr psaníčko od Johanky. Naučila se psát tak nějak sama.
Z počátku vypisovala jen členy rodiny, ale pak nás jednou překvapila,
když přinesla ze školky obrázek nadepsaný „ZADEK“ a pod tím stálo
„PRDEL“. Toto je vlastně její první úplně bez pomoci napsaná věta a,
věřte či ne, já každou tu hrubku miluju
Přeju krásné léto a zase za měsíc, čau. R.
Read the rest of this entry »
V minulém dílu se
přihodilo: Pejsek ulovil klobásu rybářským prutem a na útěku před
uzenářem spadl do jámy a nemůže ven. Kočička běžela pro pomoc.